Lípy republiky 1918 – 2021
Připravili jsme pro vás zvláštnosti o lípách, které vás jistě překvapí.
Lípa byla odedávna nazývána královnou medonosných rostlin. Z jednoho jejího květu může včela vysát 7 mg nektaru.
Lipový med je jeden z nejlepších a jeho použití k léčivým účelům bylo známo už před šesti tisíci lety v Egyptě a ve starém Řecku. Medem se léčily rány, celá řada chorob, uchovávalo se v něm maso, aby se nekazilo. Med se dříve skladoval v soudcích vyrobených z lipového dřeva, protože v nich nehořkne, nemá nepříjemný pach a dobře si uchovává přírodní vůni a chuť.
Lípa srdčitá raší a rozkvétá asi o 14 později než lípa velkolistá. Vůni lipového květu prý cítí včely na vzdálenost tří kilometrů. Kromě včel lákají lipové květy na 70 druhů hmyzu.
Příjemně vonné květy jsou sestaveny do převislých vijanů s typickým listenem, který slouží dozrálým plodům jako létací zařízení.
Z lipových květů se získává éterická silice, používaná v parfumérii a kosmetice. Odvar z lipových květů je tradiční prostředek pro pocení při nachlazení, nebo se používá jako kloktadlo. Pije se jako prostředek zmírňující bolesti při žaludečních kolikách a považuje se za užitečný při ledvinových kamenech. Čaj z lipového květu a lipových listů je velmi oblíbený a je považován za povzbuzující prostředek.
Z lýkové vrstvy přiléhající ke dřevu se získávalo lýkové vlákno, z něhož se zhotovovaly pytle, rohože a motouzy. Dříve se lýko používalo v sadařství a při pěstování vinné révy jako materiál k vázání.
Velmi vysoko se cení lipové dřevo. Je měkké, lehké, světlé, tence vrstevnaté, nepraská, nekrabatí se po navlhčení a velmi snadno se opracovává. Používá se při výrově nábytku, avšak s velikou oblibou ho využívají dřevořezbáři. Lipové dřevo se využívalo a dodnes využívá na rámy obrazů, okenní a dveřní zárubně, římsy a součásti hudebních nástrojů, sochy a rýsovací prkna.
Z lipového dřeva jsou vyřezány slavné oltáře, neboť toto dřevo se latinsky nazývalo lignum sanctum, což v překladu znamená svaté dřevo.
Národní obuví některých evropských států jsou dřeváky. Nejtrvanlivější, jak se ukázalo, jsou z lipového dřeva. Dá se v nich ujít 352 km, kdežto v dřevácích z topolového dřeva jen 142 km.
Plody lípy obsahují 50 % oleje, který se svou kvalitou blíží olivovému. Z plodů lípy lze připravit i nápoj podobný kávovině.
Již v 19. století zdobily lípy parky a sady paláců a dodávaly jim na majestátu. Vjíždět do paláců lipovou alejí bylo dovoleno jen těm nejváženějším a nejvzácnějším hostům.
Lípy jsou vysazovány na návsi, ke křížkům, kapličkám, kostelům, s oblibou i do alejí.
Lípa byla vysazována u vesnických studní, v tomto případě byla stromem ochraňujícím vodu jako životadárnou tekutinu.
V městské zeleni se lípa dobře uplatňuje pro velkou odolnost. Citlivá je však na zasolení.
Lípa je věrnou průvodkyní člověka, přináší do měst svěžest a krásu i medovou vůni v období kvetení.
Lípa je naším národním stromem. Objevuje se na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách.
V historii bývala lípa ztotožňována s ženskými božstvy, často s bohyní lásky. Pro mládež byla lípa symbolem lásky. U Slovanů, Keltů i Germánů prý bývala stromem osudu. Věřilo se, že když zahyne lípa, vysazená na dvorci rodu, zanikne i celý rod.
Jako ochranný a rodinný strom se lípa dlouho těšila velké úctě. Byla sázena po narození prvního dítěte.
Lípa se může dožít až 1 000 let. Naše nejstarší a nejmohutnější lípy jsou druhem lípy velkolisté a jsou vyhlášeny za památné stromy.
Lípa jako národní strom se vysazuje i při pamětních událostech a na výročí související s naší státností, jako je například oslava vzniku republiky.