Správně provedená výsadba lípy a patřičná následná péče je základem kýženého úspěchu. Můžeme mít sebelepší výsadbový materiál, ale pokud nezajistíme řádnou výsadbu a přijatelné podmínky pro ujmutí a růst stromu, tak veškerá snaha vyzní na prázdno a budeme svědky chřadnoucích a skomírajících dřevin.
V případě stromů republiky si nemůžeme dovolit upustit od příkladné povýsadbové péče. Samotnou výsadbu vždy svěříme odborníkům mající zahradnické vzdělání a zkušenosti s výsadbou stromů.
Při výsadbách lip je nutné se držet minimálně následujících doporučení:
Pořízení výsadbového materiálu
Nejvhodnější je odebírat sazenice přímo ze specializovaných školek, kde typy a kvalita výsadbového materiálu je určena technickými normami. Důležité je zkontrolovat kvalitu. Sazenice stromů musí být zdravé, bez známek poškození kmene a kosterních větví s vyzrálými výhony, prosty chorob a škůdců. Zvýšená pozornost musí být věnována kořenům, kořenovému balu a kořenovému krčku. Pokud některý jedinec neodpovídá, je nutné jej vyměnit za jiný.
Typy výsadbového materiálu
Vzrostlejší stromky, které jsou pro jubilejní výsadby vhodné, jsou nabízeny se zemním balem nebo kontejnerované. Tento typ výsadbového materiálu se označuje jako krytokořenný.
Prostokořenný sadební materiál (tedy sazenice bez kořenového balu) je citlivější na zacházení během přepravy a výsadby. Prostokořenné stromky jsou nabízeny v menších velikostech a nejsou tedy vhodné pro slavnostní výsadby.
Krytokořenný materiál umožňuje lepší „start“ dřevinám na trvalém stanovišti (růst není při výsadbě prakticky přerušen). To je výhodou ve špatných půdách, které v sídlech často nacházíme.
Pro jubilejní výsadby nepoužíváme menší výpěstky než stromy s velikostí obvodu kmene 14 – 16 cm či 16 – 18 cm.
Přeprava dřevin
Při přepravě chráníme dřeviny před poškozením, nevystavujeme je slunci, větru a přímým účinkům teplot. Kořeny je potřebné zachovat vlhké a ve tmě. Nesmí dojít k jejich vyschnutí.
Je-li nutné sazenice uskladnit na dobu delší než 48 hodin, tak je potřeba stromky založit do rýh do země, kořeny či baly prosypat a ze všech stran zahrnout kyprou zeminou. Lehce přitlačíme a zalijeme.
Příprava výsadbové jámy
Důležité je říci, že čím větší výsadbová jáma, tím lépe bude nová lípa prospívat. Její hloubka by měla být přibližně stejná, nebo jen o něco málo větší než je výška kořenového balu. Šířka výsadbové jámy by měla být minimálně 1,5 – 2násobek šířky kořenového balu. Ideální tvar výsadbové jámy je kónický. Stěny jámy pokud možno zdrsníme a zkypříme rýčem, aby se mohly kořeny do budoucna snáze dostat do okolní rostlé zeminy.
Dno výsadbové jámy rovněž nesmí být hladké a zhutněné, ale je nutné jej taktéž narušit.
Dno jámy musí mít pevný základ, aby nedošlo k následnému poklesu kořenového krčku vysazeného stromu.
Nekvalitní půdu z výsadbové jámy promícháme s předem připraveným lehce prokořenitelným a kvalitním zahradnickým substrátem. Alespoň 50 % vykopané zeminy by však mělo být použito při zasypání. Pro zlepšení podmínek pro růst můžeme přidat půdní kondicionéry.
Na většině stanovišť ve městech a návsích byla půda v průběhu let a vlivem stavby výrazně zhutněna a je nevhodná pro zdravý růst kořenů. Nakypření půdy ve velkém okruhu kolem stromu umožní novým kořenům se rozšířit do volné půdy a urychlit zakořenění. Většina kořenů bude růst v horních 30 – 40 cm půdy.
Výsadba a kotvení stromu
Kořenový krček (místo u báze kmene kde se začínají větvit kořeny) bude při povrchu rostlé země. Strom „neutápíme“ ani nesázíme příliš mělko. Hloubka jámy je zhruba shodná s výškou balu. Manipulace se stromem je přípustná pouze za bal, ale nikoli za kmen stromu. Strom s obvodem kmene větším než 20 cm by měl být umístěn ve výsadbové jámě tak, jak byl ve školce – proto při dobývání musíme označit severní stranu stromu a při výsadbě touto značkou strom opět v jámě natočit na sever.
Před vložením stromu do jámy pochopitelně odstraníme kontejnery, květináče či další obaly, jež nemohou v půdě zetlít.
U dřevin s kořenovým balem je potřebné rozvázat uzly obalového materiálu na vrchní straně balu a uvolnit úvazek na kořenovém krčku. Pokud kořenový bal obepíná přírodní juta či je zajištěn drátěným košem z rychle rozkládajícího se drátu (tzv. černý drát), můžeme tyto materiály ponechat ve výsadbové jámě (do roka se přirozeně rozpadnou). Drátěné pletivo balu musí být v horní části uvolněné a vrchní stahovací drát musí být přestřižený, aby ještě před jeho rozpadem nedošlo k zařezávání drátu do kmene stromu. Pokud by drátěný koš byl náhodou z pozinkovaného pletiva, které se v půdě nerozloží, tak ho předem odstraníme.
Vzrostlou lípu je důležité ukotvit pomocí kůlů (ochrana proti větru, mechanickému poškození, vandalismu). Minimálně dva kůly umisťujeme po směru provozu (aby se strom co nejvíce ochránil před mechanickým poškozením). Vhodnější je využití tří kůlů, které po dokončení výsadby spojíme pojícími lištami. Kůly zatloukáme do dna jámy ještě před jejím zasypáním.
Kořeny a kořenové baly je potřebné obsypat zeminou ze všech stran a pečlivě zhutnit. Nesmí vzniknout vzduchové kapsy, které by mohly způsobit zasychání kořenů. Při přitlačování zeminy dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny nebo kořenový krček.
Následná zálivka vodou napomůže sesedání (v případě slehnutí zeminy se doplní substrát).
Povrch zeminy v nejbližším okolí stromu je vhodné upravit do mísy, v níž se bude držet voda při zálivce. Závlahová mísa kruhového tvaru by měla být ideálně alespoň o 1/3 větší než výsadbová jáma.
Závlahovou mísu a povrch zasypané jámy je vhodné pokrýt mulčem (drcená kůra, dřevěné štěpky). Ten zadržuje vlhkost, chrání před extrémními teplotami a snižuje konkurenci trav a plevelů. Vrstvu mulče nedáváme více jak 10 cm a mulč nepřikládáme těsně ke kmeni.
Nezapomínáme na ochranu kmene před korní spálou. Nejčastěji se používají rákosové, bambusové nebo slaměné rohože. Použití jutových bandáží se nedoporučuje.
V případě potřeby můžeme ochranu stromu posílit proti mechanickému poškození, ohryzem či okusem např. drátěným pletivem umístěným na kotvící kůly.
Nejzávažnější poškození nových výsadeb v sídelní zeleni způsobuje sečení křovinořezem, které poškodí bázi kmene. Takovéto poškození bývá pro strom zásadní a mnoho výsadeb je tím natolik poničeno, že je nutné stromy vyměnit.
Po výsadbě upevníme kmen stromu ke kotvícím kůlům pomocí fixačních úvazků. Využíváme osmičkových uzlů a úvazek zajišťujeme proti posunutí. Úvazky nesmí poškozovat kůru, ani bránit tloustnutí kmene.
Zároveň by měl být proveden povýsadbový řez, při kterém dochází k vyrovnání objemu kořenového systému a objemu koruny. Řez by měl být svěřen odborníkům. Zásadní je, že nikdy neodstraňujeme vrcholový výhon – terminál.
Následovat by měla dostatečná zálivka lípy. Z hlediska náročnosti zálivky je mnohem lepší vysazovat dřeviny na podzim. Do příchodu kritických horkých letních dnů, kdy je potřeba vody nejvyšší, dojde alespoň k částečnému rozvoji kořenového systému a vodní stres se tak přirozeně minimalizuje.
U jubilejních výsadeb je doporučeno vybudovat v dostatečné vzdálenosti od kmene ochranné ohrádky či plůtky (či jiným způsobem zamezit bezprostřední přístup ke stromu), v jejichž vnitřním prostoru bude panovat speciální režim šetrné péče a k dřevině umístíme stabilní označení hlásající její poselství (více v kapitole Plánujeme výsadbu).
Povýsadbová péče
Vlastní výsadbou jubilejního stromu na vhodné stanoviště naše starost o něj zdaleka nekončí. Kvalitní a zodpovědná následná péče tvoří minimálně polovinu úspěchu celé výsadby. Povýsadbová péče trvá u vzrostlých stromů až několik let.
Jedná se především o následující opatření:
— zálivka a hnojení — závlahová místa je udržována minimálně po dobu dvou let a dále pak po celou dobu kdy je vykonávána zálivka, délku povýsadbového šoku lze orientačně stanovit jako 1 rok na každých 80 mm obvodu kmene (zaokrouhleného nahoru), hnojení se využívá zejména, pokud jsou stromy vystaveny stresu (např. poškození, choroby, nepříznivé klimatické vlivy), pro podporu jejich regeneračních schopností
- péče o závlahovou mísu, kypření a odplevelování výsadby
- výchovný řez korun mladých stromů – jeho cílem je podpoření charakteristické architektury a tvaru koruny, který je pro daný druh typický a dává předpoklad vytvoření zdravé, vitální funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu
- pravidelná kontrola ochran kmene, kotvení a úvazků – stínící rohože jsou obvykle odstraněny po 2 letech, ochranu proti okusu a ohryzu je nutné udržovat déle, do doby než si strom vytvoří hrubší borku, nadzemní kotvení je nutné kontrolovat 1 x za vegetační sezónu, rovněž musí být kontrolovány a povolovány úvazky, kotvení je obvykle odstraňováno po dvou letech
- ochrana před chorobami a škůdci – v průběhu vegetace je potřeba sledovat celkový stav dřeviny a v případě zjištění napadení je nutné patogenní organismus identifikovat a podle druhu a nebezpečnosti zajistit adekvátní opatření
- ošetření mechanických poranění vzniklých při výsadbě a v prvních letech po ní.
V dalších letech po výsadbě strom pravidelně kontrolujeme a reagujeme na jeho zdravotní stav a vitalitu. V případě déletrvajícího sucha přistoupíme k zálivce.
Mechanickou ochranu před poškozením nyní zajišťují ochranné prvky v podobě plůtků a ohrádek, které jsou v dostatečné vzdálenosti od kmene či poléhavé keře nebo květinové výsadby v blízkosti stromu. Tyto technické či vegetační prvky udržujeme a pečujeme o ně. Rovněž dbáme na to, aby i stabilní označení bylo v dobrém stavu.
Případné negativní záměry, které by ovlivnily jubilejní dřevinu, její růst či snížily její hodnotu nebo důstojnost místa, kde roste, by měly být vyloučeny a nemělo by dojít k jejich realizaci.
V případě nemožnosti jiného řešení a nevyhnutelnosti zásahu do okolí stromu je nutné důsledně uplatnit ochranu stromů při stavebních činnostech.