Masa­ry­ko­va lípa v Klu­čo­vě

Lípa sáze­ná na paměť vzni­ku repub­li­ky byla pojme­no­vá­na po našem prv­ním pre­zi­den­to­vi Tomáši Garri­gue Masa­ry­ko­vi. Lípa repub­li­ky byla vysa­ze­na 5. dub­na 1920.
Obec­ní kro­ni­ka popi­su­je prů­běh oslav násle­dov­ně: “Sešla se celá obec, za pěk­né­ho slun­né­ho odpo­led­ne děti a děv­ča­ta oble­če­né za dru­žič­ky v bílém odě­vu, vět­ší mlá­dež v národ­ních kro­jích pes­t­ři­ly maleb­ně prů­vod. Něko­lik soko­lů v kro­jích si vza­lo na sta­rost pořá­dá­ní celé­ho prů­vo­du. Slav­nos­ti se zúčast­ni­lo celé obec­ní zastu­pi­tel­stvo, mno­ho rodá­ků a hos­tí při­šlo a při­je­lo se podí­vat do rod­né obce, i z hod­ně vzdá­le­ných míst, jak osla­vu­je­me vzkří­še­ní z poro­by rakous­ké říše a jak jest mno­ho pocho­pe­ní v době osvo­bo­ze­ní v čes­kých lidech, kte­ří chtě­jí pra­co­va­ti ku štěs­tí a bla­hu lidu v repub­li­ce. Zapo­mí­na­lo se v tako­vých chví­lích na všech­ny zaži­té stras­ti a útra­py, odpouš­těl mno­hý v tom­to nad­še­ní to, čím mu kdo ublí­žil a zapo­mí­nal.
Ty doby a tako­vé dny více žád­né poko­le­ní čes­kých lidí neu­zří a nepro­ži­je. To vše se nedá napsa­ti, i když poz­dě­ji se sebe­rou a sepí­šou mno­hé tako­vé udá­los­ti, nebu­de se to chá­pa­ti, neb něco tako­vé­ho vnitř­ně pro­ží­ti jest něco jiné­ho, než to napsa­ti a sepsa­né čís­ti a o tom uva­žo­va­ti. Prů­vod se urov­nal naho­ře u kon­ce obce na Hořan­ské sil­ni­ci. Kape­la Tatec­ké­ho kapel­ní­ka Zedín­ka Fran­tiš­ka pat­nác­ti­člen­ná spus­ti­la říz­ný pochod a za jeho dopro­vo­du celé shro­máž­dě­ní došlo ku studán­ce. Tam sta­ros­ta obce uví­tal všech­ny obča­ny, hos­ty a rodá­ky, zahá­jil slav­nost a pro­slo­vem při­po­mněl význam dneš­ních dnů a slav­nos­ti pro doby budou­cí.”
Napro­ti Masa­ry­ko­vě lípě ros­te Wil­so­no­va lípa.