Lípa repub­li­ky v Mos­tě

Lípa repub­li­ky vysa­ze­na na počest 100. výro­čí vzni­ku ČSR dne 28. 10. 2018.

Ofi­ci­ál­ním národ­ním sym­bo­lem se lípa sta­la roku 1848. Na tak­zva­ném vše­slo­van­ském sjez­du, pro­bí­ha­jí­cím počát­kem červ­na 1848 v Pra­ze, se sešli dele­gá­ti z Čech, Mora­vy, Slez­ska, Hor­ních Uher (budou­cí­ho Slo­ven­ska) a dal­ší zástup­ci slo­van­ských náro­dů pat­ří­cích do habsbur­ské monar­chie. Lípa byla urče­na za národ­ní sym­bol v pro­ti­kla­du k dubu, sym­bo­lu vel­ko­ně­mec­ké říše, a tedy zdro­ji jejich teh­dej­ší poro­by.

Lípa a dub však tvo­ři­ly sil­nou význa­mo­vou dvo­ji­ci odne­pa­mě­ti. Dub v ní zastá­val roli muž­ské­ho prv­ku, zatím­co lípa žen­ské­ho. Ve sta­ro­slo­van­ské myto­lo­gii byla lípa zasvě­ce­na bohy­ni lás­ky a krá­sy Ladě. V křes­ťan­ské éře byla čas­to spo­jo­vá­na s Pan­nou Marií. Pano­va­la napří­klad víra, že když Pan­na Marie sestu­pu­je na zem, odpo­čí­vá prá­vě na lípě. Měl to být její nej­mi­lej­ší strom, neboť vábí ptá­ky a vče­ly, nikdy do něj neu­de­ří blesk. Na vět­ve lípy pro­to lidé zavě­šo­va­li sva­té obráz­ky.

Oblí­be­nost lípy napříč sta­le­tí­mi i náro­dy je poměr­ně nasna­dě. Naše dáv­né před­ky udi­vo­va­la svou mohut­nos­tí a dlou­ho­vě­kos­tí. Její vůně, půvab­ná koru­na i vlíd­ný stín ji před­ur­ču­jí k tomu, aby byla sym­bo­lem ochra­ny, pomo­ci a lás­ky. S tvár­ným lipo­vým dře­vem pra­co­va­li také řez­bá­ři, kte­ří z něho děla­li oltá­ře a sochy sva­tých. Lípa nachá­ze­la uplat­ně­ní i v ryze prak­tic­kém živo­tě při výro­bě nábyt­ku, dře­vá­ků, hudeb­ních nástro­jů, kolé­bek i rakví. Vel­ký význam měla lípa i v lido­vém léči­telství. Lípa je dodnes naším nej­ob­lí­be­něj­ším stro­mem a je čas­to vysa­zo­vá­na.

Z bota­nic­ké­ho hle­dis­ka je roz­ší­ře­ná po celém mír­ném pásu sever­ní polo­kou­le, kde se vysky­tu­je asi 30 až 40 dru­hů. V Čes­ké repub­li­ce jsou původ­ní jen dva dru­hy: lípa vel­ko­lis­tá (Tilia pla­ty­phyl­los) a lípa malo­lis­tá nebo­li srd­či­tá (Tilia cor­da­ta). Lípa se doží­vá stá­ří až 1 000 let.

Zřej­mě nej­ví­ce výsa­deb lípy pro­běh­lo v říj­nu 1919 k prv­ní­mu výro­čí vzni­ku repub­li­ky. Ze zázna­mů sta­rých kro­nik je patr­né, že se do výsad­by zapo­jo­va­li sta­ros­to­vé, žáci s uči­te­li, čle­no­vé Soko­la i jiných spol­ků. Sou­čás­tí těch­to slav­nos­tí byl napří­klad prů­vod obcí, vystou­pe­ní žáků míst­ních škol, zpěv hym­ny a lido­vých pís­ní nebo reci­ta­ce bás­ní. Mís­to výsad­by bylo vět­ši­nou spo­leč­ně se stro­mem ozdo­be­no pra­por­ky a vlaj­ka­mi.

Lipo­vá rato­lest je rov­něž sou­čás­tí čes­ké stát­ní sym­bo­li­ky. Je zob­ra­ze­na na stát­ní peče­ti
a pre­zi­dent­ské stan­dar­tě. Najde­me ji také na vojen­ských uni­for­mách, na erbech měst nebo na ban­kov­kách. Znak lípy je i sou­čás­tí vyzna­me­ná­ní a oce­ně­ní Čes­ké repub­li­ky, jakým je Řád Bílé­ho lva.