Bze­nec­ká lípa

Přes­to­že tato lípa neby­la vysa­ze­na jako strom repub­li­ky. Má pro naší repub­li­ku význam tím, že pat­ří k nej­mo­hut­něj­ším lípám u nás. Je záro­veň památ­ným stro­mem.
Začtě­te se do tex­tu od zada­va­tel­ky stro­mu a jis­tě dáte za prav­du, že by bylo ško­da záznam neu­ve­řej­nit.
V zámec­kém par­ku sto­jí pra­sta­rá lípa. Na kamen­né dvoj­ja­zyč­ně psa­né des­ce u lípy čte­me, že pod­le zázna­mu z roku 1771 byla tato lípa již v roce 1604 přes 500 let sta­rá. Naše lípa je němým svěd­kem dáv­né minu­los­ti. Zaži­la slá­vu i pád bze­nec­ké­ho hra­du v roce 1423. byla svěd­kem doko­na­lé zká­zy měs­ta Bze­nec voje­vůd­cem Bočka­jem v roce 1605. Zaži­la léta válek, poro­by, bídy, poní­že­ní. Pře­čka­la krá­lov­ské pur­kra­bí, pány z Kra­vař, Kro­pá­če z Nevě­do­mí, Pro­s­kov­ské z Pro­s­ko­va, Rei­chenba­chy i rod Mag­ni­sů. Pře­ži­la i pohnu­té 20.století. Kmen již lípa nemá. Za vlá­dy Marie Tere­zie vichr roz­vrá­til kmen na šest dílů. Tato lípa byla již v minu­los­ti před­mě­tem obdi­vu, což doka­zu­jí i his­to­ric­ké zázna­my. His­to­rik Jan Petr Cerro­ny ve svém díle “Alt und Neu Mähren” z roku 1762 popi­su­je vel­kou lípu tak­to: “Ve Bzen­ci lze pře­de­vším spat­řit lípu, jejíž kmen má osm lok­tů v prů­mě­ru a jejíž vět­ve se roz­přa­ha­jí až 320 stop od kme­ne.”