Správ­ně pro­ve­de­ná výsad­ba lípy a pat­řič­ná násled­ná péče je zákla­dem kýže­né­ho úspě­chu. Může­me mít sebe­lep­ší výsad­bo­vý mate­ri­ál, ale pokud neza­jis­tí­me řád­nou výsad­bu a při­ja­tel­né pod­mín­ky pro ujmu­tí a růst stro­mu, tak veš­ke­rá sna­ha vyzní na prázd­no a bude­me svěd­ky chřad­nou­cích a sko­mí­ra­jí­cích dře­vin.

V pří­pa­dě stro­mů repub­li­ky si nemů­že­me dovo­lit upus­tit od pří­klad­né pový­sad­bo­vé péče. Samot­nou výsad­bu vždy svě­ří­me odbor­ní­kům mají­cí zahrad­nic­ké vzdě­lá­ní a zku­še­nos­ti s výsad­bou stro­mů.

Při výsadbách lip je nut­né se držet mini­mál­ně násle­du­jí­cích dopo­ru­če­ní: 

Poří­ze­ní výsad­bo­vé­ho mate­ri­á­lu

Nej­vhod­něj­ší je ode­bí­rat saze­ni­ce pří­mo ze spe­ci­a­li­zo­va­ných ško­lek, kde typy a kva­li­ta výsad­bo­vé­ho mate­ri­á­lu je urče­na tech­nic­ký­mi nor­ma­mi. Důle­ži­té je zkon­t­ro­lo­vat kva­li­tu. Saze­ni­ce stro­mů musí být zdra­vé, bez zná­mek poško­ze­ní kme­ne a kos­ter­ních vět­ví s vyzrá­lý­mi výho­ny, pros­ty cho­rob a škůd­ců. Zvý­še­ná pozor­nost musí být věno­vá­na koře­nům, koře­no­vé­mu balu a koře­no­vé­mu krč­ku. Pokud někte­rý jedi­nec neod­po­ví­dá, je nut­né jej vymě­nit za jiný.

Typy výsad­bo­vé­ho mate­ri­á­lu

Vzrost­lej­ší strom­ky, kte­ré jsou pro jubi­lej­ní výsad­by vhod­né, jsou nabí­ze­ny se zem­ním balem nebo kon­tej­ne­ro­va­né. Ten­to typ výsad­bo­vé­ho mate­ri­á­lu se ozna­ču­je jako kry­to­ko­řen­ný.
Pro­s­to­ko­řen­ný sadeb­ní mate­ri­ál (tedy saze­ni­ce bez koře­no­vé­ho balu) je cit­li­věj­ší na zachá­ze­ní během pře­pra­vy a výsad­by. Pro­s­to­ko­řen­né strom­ky jsou nabí­ze­ny v men­ších veli­kos­tech a nejsou tedy vhod­né pro slav­nost­ní výsad­by.

Kry­to­ko­řen­ný mate­ri­ál umož­ňu­je lep­ší „start“ dře­vi­nám na trva­lém sta­no­viš­ti (růst není při výsad­bě prak­tic­ky pře­ru­šen). To je výho­dou ve špat­ných půdách, kte­ré v síd­lech čas­to nachá­zí­me.
Pro jubi­lej­ní výsad­by nepo­u­ží­vá­me men­ší výpěst­ky než stro­my s veli­kos­tí obvo­du kme­ne 14 – 16 cm či 16 – 18 cm.

Pře­pra­va dře­vin

Při pře­pra­vě chrá­ní­me dře­vi­ny před poško­ze­ním, nevy­sta­vu­je­me je slun­ci, vět­ru a přímým účin­kům tep­lot. Koře­ny je potřeb­né zacho­vat vlh­ké a ve tmě. Nesmí dojít k jejich vyschnu­tí.

Je-li nut­né saze­ni­ce usklad­nit na dobu del­ší než 48 hodin, tak je potře­ba strom­ky zalo­žit do rýh do země, koře­ny či baly pro­sy­pat a ze všech stran zahr­nout kyprou zemi­nou. Lehce při­tla­čí­me a zali­je­me.

Pří­pra­va výsad­bo­vé jámy

Důle­ži­té je říci, že čím vět­ší výsad­bo­vá jáma, tím lépe bude nová lípa pro­spí­vat. Její hloub­ka by měla být při­bliž­ně stej­ná, nebo jen o něco málo vět­ší než je výš­ka koře­no­vé­ho balu. Šíř­ka výsad­bo­vé jámy by měla být mini­mál­ně 1,5 – 2násobek šíř­ky koře­no­vé­ho balu. Ide­ál­ní tvar výsad­bo­vé jámy je kónic­ký. Stě­ny jámy pokud mož­no zdrs­ní­me a zkyp­ří­me rýčem, aby se moh­ly koře­ny do budouc­na sná­ze dostat do okol­ní rost­lé zemi­ny.
Dno výsad­bo­vé jámy rov­něž nesmí být hlad­ké a zhut­ně­né, ale je nut­né jej tak­též naru­šit.

Dno jámy musí mít pev­ný základ, aby nedo­šlo k násled­né­mu pokle­su koře­no­vé­ho krč­ku vysa­ze­né­ho stro­mu.
Nekva­lit­ní půdu z výsad­bo­vé jámy pro­mí­chá­me s pře­dem při­pra­ve­ným lehce pro­ko­ře­ni­tel­ným a kva­lit­ním zahrad­nic­kým sub­strá­tem. Ale­spoň 50 % vyko­pa­né zemi­ny by však mělo být pou­ži­to při zasy­pá­ní. Pro zlep­še­ní pod­mí­nek pro růst může­me při­dat půd­ní kon­di­ci­oné­ry.
Na vět­ši­ně sta­no­višť ve měs­tech a návsích byla půda v prů­bě­hu let a vli­vem stav­by výraz­ně zhut­ně­na a je nevhod­ná pro zdra­vý růst koře­nů. Nakyp­ře­ní půdy ve vel­kém okru­hu kolem stro­mu umož­ní novým koře­nům se roz­ší­řit do vol­né půdy a urych­lit zako­ře­ně­ní. Vět­ši­na koře­nů bude růst v hor­ních 30 – 40 cm půdy.

Výsad­ba a kot­ve­ní stro­mu

Koře­no­vý krček (mís­to u báze kme­ne kde se začí­na­jí vět­vit koře­ny) bude při povrchu rost­lé země. Strom „neu­tá­pí­me“ ani nesá­zí­me pří­liš měl­ko. Hloub­ka jámy je zhru­ba shod­ná s výš­kou balu. Mani­pu­la­ce se stro­mem je pří­pust­ná pou­ze za bal, ale niko­li za kmen stro­mu. Strom s obvo­dem kme­ne vět­ším než 20 cm by měl být umís­těn ve výsad­bo­vé jámě tak, jak byl ve škol­ce – pro­to při dobý­vá­ní musí­me ozna­čit sever­ní stra­nu stro­mu a při výsad­bě tou­to znač­kou strom opět v jámě nato­čit na sever.
Před vlo­že­ním stro­mu do jámy pocho­pi­tel­ně odstra­ní­me kon­tej­ne­ry, kvě­ti­ná­če či dal­ší oba­ly, jež nemo­hou v půdě zetlít.
U dře­vin s koře­no­vým balem je potřeb­né roz­vá­zat uzly oba­lo­vé­ho mate­ri­á­lu na vrch­ní stra­ně balu a uvol­nit úva­zek na koře­no­vém krč­ku. Pokud koře­no­vý bal obe­pí­ná pří­rod­ní juta či je zajiš­těn drá­tě­ným košem z rych­le roz­klá­da­jí­cí­ho se drá­tu (tzv. čer­ný drát), může­me tyto mate­ri­á­ly pone­chat ve výsad­bo­vé jámě (do roka se při­ro­ze­ně roz­pad­nou). Drá­tě­né ple­ti­vo balu musí být v hor­ní čás­ti uvol­ně­né a vrch­ní sta­ho­va­cí drát musí být pře­stři­že­ný, aby ješ­tě před jeho roz­pa­dem nedo­šlo k zaře­zá­vá­ní drá­tu do kme­ne stro­mu. Pokud by drá­tě­ný koš byl náho­dou z pozin­ko­va­né­ho ple­ti­va, kte­ré se v půdě neroz­lo­ží, tak ho pře­dem odstra­ní­me.

Vzrostlou lípu je důle­ži­té ukot­vit pomo­cí kůlů (ochra­na pro­ti vět­ru, mecha­nic­ké­mu poško­ze­ní, van­da­lis­mu). Mini­mál­ně dva kůly umis­ťu­je­me po smě­ru pro­vo­zu (aby se strom co nej­ví­ce ochrá­nil před mecha­nic­kým poško­ze­ním). Vhod­něj­ší je vyu­ži­tí tří kůlů, kte­ré po dokon­če­ní výsad­by spo­jí­me pojí­cí­mi lišta­mi. Kůly zatlou­ká­me do dna jámy ješ­tě před jejím zasy­pá­ním.

Koře­ny a koře­no­vé baly je potřeb­né obsy­pat zemi­nou ze všech stran a peč­li­vě zhut­nit. Nesmí vznik­nout vzdu­cho­vé kapsy, kte­ré by moh­ly způ­so­bit zasy­chá­ní koře­nů. Při při­tla­čo­vá­ní zemi­ny dbá­me na to, abychom nepo­ško­di­li bal či koře­ny nebo koře­no­vý krček.

Násled­ná záliv­ka vodou napo­mů­že sese­dá­ní (v pří­pa­dě sleh­nu­tí zemi­ny se dopl­ní sub­strát).

Povrch zemi­ny v nej­bliž­ším oko­lí stro­mu je vhod­né upra­vit do mísy, v níž se bude držet voda při záliv­ce. Závla­ho­vá mísa kru­ho­vé­ho tva­ru by měla být ide­ál­ně ale­spoň o 1/3 vět­ší než výsad­bo­vá jáma.

Závla­ho­vou mísu a povrch zasy­pa­né jámy je vhod­né pokrýt mul­čem (drce­ná kůra, dře­vě­né štěp­ky). Ten zadr­žu­je vlh­kost, chrá­ní před extrém­ní­mi tep­lo­ta­mi a sni­žu­je kon­ku­ren­ci trav a ple­ve­lů. Vrst­vu mul­če nedá­vá­me více jak 10 cm a mulč nepři­klá­dá­me těs­ně ke kme­ni.

Neza­po­mí­ná­me na ochra­nu kme­ne před kor­ní spá­lou. Nej­čas­tě­ji se pou­ží­va­jí ráko­so­vé, bam­bu­so­vé nebo sla­mě­né roho­že. Pou­ži­tí juto­vých ban­dá­ží se nedo­po­ru­ču­je.
V pří­pa­dě potře­by může­me ochra­nu stro­mu posí­lit pro­ti mecha­nic­ké­mu poško­ze­ní, ohry­zem či oku­sem např. drá­tě­ným ple­ti­vem umís­tě­ným na kot­ví­cí kůly.
Nej­zá­važ­něj­ší poško­ze­ní nových výsa­deb v sídel­ní zele­ni způ­so­bu­je seče­ní křo­vi­no­ře­zem, kte­ré poško­dí bázi kme­ne. Tako­vé­to poško­ze­ní bývá pro strom zásad­ní a mno­ho výsa­deb je tím nato­lik poni­če­no, že je nut­né stro­my vymě­nit.
Po výsad­bě upev­ní­me kmen stro­mu ke kot­ví­cím kůlům pomo­cí fixač­ních úvaz­ků. Vyu­ží­vá­me osmič­ko­vých uzlů a úva­zek zajiš­ťu­je­me pro­ti posu­nu­tí. Úvaz­ky nesmí poško­zo­vat kůru, ani brá­nit tloust­nu­tí kme­ne.

Záro­veň by měl být pro­ve­den pový­sad­bo­vý řez, při kte­rém dochá­zí k vyrov­ná­ní obje­mu koře­no­vé­ho sys­té­mu a obje­mu koru­ny. Řez by měl být svě­řen odbor­ní­kům. Zásad­ní je, že nikdy neod­stra­ňu­je­me vrcho­lo­vý výhon – ter­mi­nál.

Násle­do­vat by měla dosta­teč­ná záliv­ka lípy. Z hle­dis­ka nároč­nos­ti záliv­ky je mno­hem lep­ší vysa­zo­vat dře­vi­ny na pod­zim. Do pří­cho­du kri­tic­kých hor­kých let­ních dnů, kdy je potře­ba vody nej­vyš­ší, dojde ale­spoň k čás­teč­né­mu roz­vo­ji koře­no­vé­ho sys­té­mu a vod­ní stres se tak při­ro­ze­ně mini­ma­li­zu­je.

U jubi­lej­ních výsa­deb je dopo­ru­če­no vybu­do­vat v dosta­teč­né vzdá­le­nos­ti od kme­ne ochran­né ohrád­ky či plůtky (či jiným způ­so­bem zame­zit bez­pro­střed­ní pří­stup ke stro­mu), v jejichž vnitř­ním pro­sto­ru bude pano­vat spe­ci­ál­ní režim šetr­né péče a k dře­vi­ně umís­tí­me sta­bil­ní ozna­če­ní hlá­sa­jí­cí její posel­ství (více v kapi­to­le Plá­nu­je­me výsad­bu). 

Pový­sad­bo­vá péče

Vlast­ní výsad­bou jubi­lej­ní­ho stro­mu na vhod­né sta­no­viš­tě naše sta­rost o něj zda­le­ka nekon­čí. Kva­lit­ní a zod­po­věd­ná násled­ná péče tvo­ří mini­mál­ně polo­vi­nu úspě­chu celé výsad­by. Pový­sad­bo­vá péče trvá u vzrost­lých stro­mů až něko­lik let.
Jed­ná se pře­de­vším o násle­du­jí­cí opat­ře­ní:
— záliv­ka a hno­je­ní — závla­ho­vá mís­ta je udr­žo­vá­na mini­mál­ně po dobu dvou let a dále pak po celou dobu kdy je vyko­ná­vá­na záliv­ka, dél­ku pový­sad­bo­vé­ho šoku lze ori­en­tač­ně sta­no­vit jako 1 rok na kaž­dých 80 mm obvo­du kme­ne (zao­krouh­le­né­ho naho­ru), hno­je­ní se vyu­ží­vá zejmé­na, pokud jsou stro­my vysta­ve­ny stre­su (např. poško­ze­ní, cho­ro­by, nepří­z­ni­vé kli­ma­tic­ké vli­vy), pro pod­po­ru jejich rege­ne­rač­ních schop­nos­tí

- péče o závla­ho­vou mísu, kyp­ře­ní a odple­ve­lo­vá­ní výsad­by

- výchov­ný řez korun mla­dých stro­mů – jeho cílem je pod­po­ře­ní cha­rak­te­ris­tic­ké archi­tek­tu­ry a tva­ru koru­ny, kte­rý je pro daný druh typic­ký a dává před­po­klad vytvo­ře­ní zdra­vé, vitál­ní funkč­ní a sta­bil­ní koru­ny v obdo­bí dospě­los­ti stro­mu

- pra­vi­del­ná kon­t­ro­la ochran kme­ne, kot­ve­ní a úvaz­ků – stí­ní­cí roho­že jsou obvykle odstra­ně­ny po 2 letech, ochra­nu pro­ti oku­su a ohry­zu je nut­né udr­žo­vat déle, do doby než si strom vytvo­ří hrub­ší bor­ku, nad­zem­ní kot­ve­ní je nut­né kon­t­ro­lo­vat 1 x za vege­tač­ní sezó­nu, rov­něž musí být kon­t­ro­lo­vá­ny a povo­lo­vá­ny úvaz­ky, kot­ve­ní je obvykle odstra­ňo­vá­no po dvou letech

- ochra­na před cho­ro­ba­mi a škůd­ci – v prů­bě­hu vege­ta­ce je potře­ba sle­do­vat cel­ko­vý stav dře­vi­ny a v pří­pa­dě zjiš­tě­ní napa­de­ní je nut­né pato­gen­ní orga­nis­mus iden­ti­fi­ko­vat a pod­le dru­hu a nebez­peč­nos­ti zajis­tit ade­kvát­ní opat­ře­ní

- ošet­ře­ní mecha­nic­kých pora­ně­ní vznik­lých při výsad­bě a v prv­ních letech po ní.

V dal­ších letech po výsad­bě strom pra­vi­del­ně kon­t­ro­lu­je­me a rea­gu­je­me na jeho zdra­vot­ní stav a vita­li­tu. V pří­pa­dě déletr­va­jí­cí­ho sucha při­stou­pí­me k záliv­ce.
Mecha­nic­kou ochra­nu před poško­ze­ním nyní zajiš­ťu­jí ochran­né prv­ky v podo­bě plůt­ků a ohrá­dek, kte­ré jsou v dosta­teč­né vzdá­le­nos­ti od kme­ne či polé­ha­vé keře nebo kvě­ti­no­vé výsad­by v blíz­kos­ti stro­mu. Tyto tech­nic­ké či vege­tač­ní prv­ky udr­žu­je­me a peču­je­me o ně. Rov­něž dbá­me na to, aby i sta­bil­ní ozna­če­ní bylo v dob­rém sta­vu.
Pří­pad­né nega­tiv­ní zámě­ry, kte­ré by ovliv­ni­ly jubi­lej­ní dře­vi­nu, její růst či sní­ži­ly její hod­no­tu nebo důstoj­nost mís­ta, kde ros­te, by měly být vylou­če­ny a nemě­lo by dojít k jejich rea­li­za­ci.
V pří­pa­dě nemož­nos­ti jiné­ho řeše­ní a nevy­hnu­tel­nos­ti zása­hu do oko­lí stro­mu je nut­né důsled­ně uplat­nit ochra­nu stro­mů při sta­veb­ních čin­nos­tech.