Lípa svo­bo­dy a Masa­ry­ko­va lípa v Rož­ďa­lo­vi­cích

His­to­rie rož­ďa­lo­vic­ké lípy svo­bo­dy je úzce spja­ta s odha­le­ním pomní­ku Mis­tra Jana Husa před někdej­ší obec­nou ško­lou, ke kte­ré­mu došlo 6. čer­ven­ce 1923.

Jak doklá­dá zápis v měst­ské kro­ni­ce, posta­ve­ní pomní­ku před­chá­ze­la nemi­lá roz­trž­ka. Původ­ně měl totiž pomník stát „v par­ku před kos­te­lem“, tepr­ve poz­dě­ji mu bylo vyhra­ze­no dneš­ní mís­to. Na něm však stá­la lípa svo­bo­dy, kte­rá zde byla zasa­ze­na o veli­ko­noč­ním pon­dě­lí 21. dub­na 1919 na paměť vzni­ku samo­stat­né­ho Čes­ko­slo­ven­ska. A tak na žádost Výbo­ru na posta­ve­ní Huso­va pomní­ku roz­hod­lo zastu­pi­tel­stvo měs­ta lípu svo­bo­dy pře­sa­dit „asi o deset met­rů blí­že k budo­vě škol­ní“. Sta­lo se tak 1. pro­sin­ce 1922.

„Mno­zí obča­né s tím však nesou­hla­si­li, a dokon­ce někte­ří se poku­si­li v noci z 2. na 3. pro­sin­ce 1922 lípu svo­bo­dy zase dáti na její původ­ní mís­to. Ale byli při tom zpo­zo­ro­vá­ni služ­bu kona­jí­cím ponoc­ným, kte­rý jim v tom úmys­lu chtěl zabrá­ni­ti. Povstal křik a hád­ka, při­spě­cha­li lidé z hos­tin­ců a došlo bohu­žel k nepěk­né­mu výstu­pu a spo­ru, ano, i k nási­lí, což mělo za násle­dek i soud­ní dohru v Libá­ni,“ uvá­dě­jí kro­ni­ká­ři Josef Havel­ka a Fran­ti­šek Havlík.

Opě­tov­né­mu pře­sa­ze­ní lípy svo­bo­dy bylo nako­nec zabrá­ně­no, zůsta­la již na zmí­ně­ném mís­tě, kde sto­jí dodnes, a pro­ti ní pak byla 4. pro­sin­ce 1922 zasa­ze­na lípa Masa­ry­ko­va „za účas­ti škol­ní mlá­de­že míst­ní a men­ší účas­ti občan­stva“.